Dřevostavbám se předpovídá budoucnost, pily ale zatím skomírají

Dřevostavby jsou bezpochyby jednou z cest, jak posouvat stavebnictví blíže k udržitelnosti. Byť stále platí, že nejudržitelnější je nestavět nic – přinejmenším z hlediska uhlíkové stopy a vzniku odpadů.

Právě nízká uhlíková stopa a obnovitelné zdroje jsou důvodem, proč se dřevostavby staly středobodem Surovinové politiky pro dřevo. Česká republika má dokonce potenciál být v tomto ohledu do značné míry soběstačná. Lesní pozemky pokrývají v současnosti 34 % celkového území našeho státu, jejich výměra se již 70 let postupně navyšuje.  Zároveň máme dostatek pil, které jsou připravené kulatinu přicházející z lesů zpracovávat. Pyšnit se můžeme i moderními lokálními výrobami nejrůznějších dřevařských produktů s vyšší přidanou hodnotou, včetně často skloňovaných CLT panelů.

 

ČTVRTINA DOMŮ BUDE ZE DŘEVA

Vláda si předsevzala, že do roku 2035 budou dřevostavby tvořit čtvrtinu všech nově postavených rodinných domů. Abychom to zasadili do kontextu – rodinné domy s nosnou dřevěnou konstrukcí tvořily v roce 2018 16,1 % novostaveb, v roce 2022 podíl dle dat ČSÚ mírně klest na 14,7 %. Tímto se postupně přibližujeme Německu, ale stále zaostáváme za Rakouskem, kde dřevostavby představují třetinu nově dokončených rodinných domů. Cílových 25 % tedy není pro Česko nereálných, což v únoru 2025 v rámci semináře v Poslanecké sněmovně opět zopakoval i ministr zemědělství Marek Výborný.

Příkladem má jít v tomto ohledu i stát, který si předsevzal zvýšit podíl dřevostaveb mezi nově dokončenými projekty na 20 % - mělo by se jednat například o školy a školky, kulturní centra a další objekty, které budují zejména města a obce.

„Tímto se přirozeně postupně zvedne povědomí o dřevostavbách a bude to nutit architekty a projektanty dřevostavby navrhovat. Zároveň budou tyto projekty procházet schvalovacím řízením na stavebních úřadech, které tím získají potřebné zkušenosti a prošlape se tak potřebná cesta,“ chválí záměr Ing. Jiří Pražan, majitel Dřevozávodu Pražan – rodinné firmy, která se zpracování dřeva věnuje od roku 1898. 

Právě malé zkušenosti a neochota některých projektantů zabývat se dřevostavbami, je podle Ing. Blanky Nováčkové, ředitelky Asociace dodavatelů montovaných domů (ADMD), jedním z důvodů, proč v Česku nemáme větší podíl dřevostaveb. Pomoci by v tomto ohledu mohla i nová databáze dřevěných konstrukcí připravovaná Výzkumným a vývojovým ústavem dřevařským (VVÚD) ve spolupráci s Lesy ČR.

 

DŘEVOSTAVBY NEJSOU LEVNÉ

Ohledně dřevostaveb panuje zároveň mnoho mýtů. Některé jsou vyvratitelné snáze, jiné obtížněji. Akustiku či požární odolnost dřevostaveb je například možno vyřešit díky pestré nabídce možných skladeb stěn a s přispěním doplňkových materiálů. Zájemce o dřevostavby však podle slov Ing. Nováčkové z ADMD stále překvapuje jiná věc – a sice, že „dřevostavba není levná.“ Právě pocit zákazníků, že dřevo má být levným materiálem, se v posledních letech stává vážným problémem pro řadu zpracovatelů – jejich snahy prodávat dřevařské produkty za ceny pokrývající skutečné výrobní náklady, opakovaně selhávají. Trh není ochotný tyto částky akceptovat. Zejména pily upozorňují na své špatné hospodářské výsledky a mnohé stojí před rozhodnutím, zda provoz dotovat, omezit či zcela uzavřít.

Tento stav nelze označit jen za jejich neschopnost. A to ze dvou důvodů.

 

1. Měnící se klima mění i naše lesy

Situace na trhu s kulatinou je nestabilní a ani desítky let zkušeností nestačí, aby pilaři dokázali predikovat, jak se bude vyvíjet. Obecně se mluví o postupném snižování těžby smrku, který má být částečně nahrazen borovicí, jejíž objemy mají zůstat dalších 20-30 let stabilní. Stavebnictví se bude muset připravit i na listnaté dřeviny. K některým prozatím chybí normy, jak opakovaně upozorňuje Ing. Jitka Beránková, ředitelka VVÚD. Dle dat z posledních 50 let se navíc Evropa potýká s navyšujícím se množstvím kůrovcových kalamit a lesních požárů. Společnou příčinou je sucho a oteplování planety.

 

2. V Česku máme drahou kulatinu a enormní míru exportu

Ačkoliv ministr zemědělství tvrdí, že je cena surového dřeva srovnatelná s německým či rakouským trhem, pilaři oponují, že tomu tak není. „Cena kulatiny v ČR byla v průměru o 7 % vyšší než v Německu či Rakousku, což je pro nás významný rozdíl,“ upřesňuje Ing. Pražan a své tvrzení dokládá daty.

Pan Pražan však zároveň však doplňuje, že ani této drahé kulatiny nemají pily dostatek, což potvrzují i velcí pilaři. Na vině je vysoká míra exportu do zahraničí. Česká republika je v evropském kontextu rekordmanem ve vývozu kulatiny. V přepočtu na hektar lesa jí vyvážíme výrazně více než ostatní státy – například Německo za námi „zaostává“ téměř o 80 %. Zbavujeme se tak suroviny, jíž by české firmy mohly dát přidanou hodnotu.

O tom, že si je stát problému vědom, svědčí i fakt, že „zajištění dlouhodobě udržitelného dostatku dostupného dřeva pro tuzemský dřevozpracovatelský průmysl,“ je první prioritou surovinové strategie pro dřevo.

Graf ilustrující míru exportu kulatiny (v m3) jednotlivých zemí (vzraženo na velikost lesů v ha), data z let 2022 a 2023

 

CO Z TOHO PLYNE?

Česká republika má dostatek lesů, pil i dalších výrob, aby mohla rozvíjet tuto sféru udržitelného stavebnictví. „Dřevo má významný byznysový potenciál, který plně nevyužíváme,“ shrnul však správně ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček. Pokud máme tento potenciál více využívat, je třeba kroků na straně politiků i trhu. První skupina by měla udělat maximum pro omezení exportů suroviny, která pak chybí lokálním zpracovatelům. Pokud by navíc byly splněny i další body Surovinové politiky pro dřevo a došlo k systematické podpoře využívání dřeva ve stavebnictví, měla by lokální produkce i větší lokální odbyt, což je samozřejmě ideální stav – nejen kvůli snížení uhlíkové stopy související s převážením dřeva po Evropě.

Zákazníci, ať už stavební firmy, architekti a projektanti nebo investoři, by pak dřevo měli používat především kvůli jeho vlastnostem a benefitům, a nikoliv kvůli snaze ušetřit. Kvalitní dřevostavba vytvořená s použitím moderních technologií není levnější než zděný či betonový dům. Je udržitelná, příjemná pro život, rychleji postavená – a díky prefabrikaci lze tuto dobu výstavby ještě zkrátit. A má další výhody, přičemž závisí na prioritách investora, která nakonec bude při rozhodování hrát roli.

Česko má na poli dřevostaveb velký potenciál. Krásná budova vytvořená pro EXPO v Osace je toho důkazem. Čeká nás však ještě cesta, která zdaleka není jen o množství pater, která mohou stavby ze dřeva mít. Prvním krokem je pojmenovat výzvy. Před českými pilami, zvláště těmi menšími a středními, stojí mnoho výzev.

Článek vznikl pro časopis Materiály pro Stavbu 

Fotogalerie